28.10.16

Mějte SE rádi

Krááásný den!
hodně podobný článek se na mém blogu už vyskytuje, v dalších jiných tohle téma zmiňuju poměrně dost často, a i tak si přesto nedokážu pomoct a chci to prostě psát znovu a znovu a znovu.

Protože na to všichni zapomínáme.
Protože je to hrozně důležitý, víc, než si myslíme.
Protože tím chci někomu aspoň trošičku něco dát.
Protože to zároveň píšu i sama sobě.
Protože se to člověk učí celej život, a i přesto se to někteří nikdy nenaučí.

Aneb, sebeláska.





Když se nad tím tak zamyslím, je to klíč k strašně mnoha věcem. Jak už k většímu sebevědomí, tak celkově k úplně jinému pohledu všechno a všechny kolem nás. A ono je hrozně na člověku poznat, jestli se má rád, nebo ne. Jak už jeho vystupováním ve společnosti, tak tím, jak se chová, když je sám.
Na rovinu, většinou nám jsou nejvíc sympatičtí právě lidi kteří mají to zdravé sebevědomí, které by si kde kdo přál. Je to taková ta malá jiskřička, která ale má sílu ohně hoho, tohle jednou bude u nějakýho obrázku na tumblr s mým jménem za pomlčkou

Mít se rád je jedna z nejdůležitějších a zároveň nejtěžších věcí. Hledáme lásku všude kde to jde, v lidech, ve věcech, v místech, v Benedictu Cumberbatchovi, ale zapomínáme jí hledat u toho nejdůležitějšího člověka v našem životě. V sobě.

A já vím, jak je to těžký. Já se to učila pěkně dlouho - a stále se to učím. Tohle je totiž závod na dlouhou trať (a já závody moc nemusím :D)

Už si to moc nepamatuju, ale vím, že jsem se dřív fakt moc neměla ráda. Člověk to sám o sobě ani tolik nevnímá, ale dělá to hrozně moc. Pamatuju si, jak jsem si na lístečky psala milé vzkazy a lepila si je po pokoji. Říkávala jsem si každé ráno do zrcadla, že jsem krásná (já vím, je to klišé, ale mně to tenkrát neskutečně pomohlo se začít mít sakra konečně ráda), a samozřejmě jsem se sebou taky začala něco dělat, začala jsem se snažit koukat na svět okolo mě z té lepší stránky, snažila se kontrolovat špatné myšlenky a slova, a celkově jsem se stala úplně jiným člověkem, ale ne z té vnější stránky, ale z té vnitřní, protože právě ta z vás dělá vás. Jsme tím na co myslíme.
Stala jsem se takovým člověkem, kterého jsem schopná milovat.
A stále se to učím a budu se to učit už napořád.

Protože člověk roste, mění se, poznává, potkává, prožívá, učí se a všechno nás něčím nějak ovlivní, nechá na nás nějakou stopu. A cílem není snažit se změnit se jako člověk, ale přijmout se jako člověk. Zlepšit se jako člověk.
Milovat se jako člověk.
Protože nemůžeme bezpodmínečně milovat někoho jiného když nejsme schopni milovat ani sami sebe.

Když se začnete mít rádi, změní se vám vztah s každým, koho znáte. Nevím jak bych to popsala, prostě svět a lidi vidíte jinak, než předtím. Okolí vás najednou bude brát úplně jinak a oni sami nebudou vědět proč. Cítíte se jinak, líp, příjemněji, sebevědoměji.

Co je taky hrozně důležitý je neporovnávat se s ostatními. Netoužit po tom být někým jiným, ale toužit po tom být jenom sám sebou. A je to těžký, já vím. Nesmíme ale zapomínat, že krása nebo osobnost někoho jiného NENÍ nedostatkem NAŠÍ VLASTNÍ krásy a osobnosti.
Každej jsme něčím jinak krásnej, jinak dobrej, jinak jedinečnej. A o tom to je!
O té naší společné kráse a lásce, kterou máme, každý trochu jinou.



Někdy se milujeme ve vším všudy, cítíme se sami se sebou skvěle a spokojeně, a někdy se cítíme jako ten nejnemožnější, nejošklivější, netlustější a nejhorší člověk na světě. 
A to je v pořádku. 
Je nás asi 7 miliard.


Chci tímhle článkem jenom říct, naučte se mít se rádi. Všímejte si věcí, které na sobě milujete a nekoukejte pořád jen na vaše nedostatky. Ať už na sobě máte rádi hlas, oči, vlasy, úsměv, pihy, ruce, záda, smysl pro humor, silnou vůli, dobrou fyzičku,... udělejte to vaší předností a vaše "nedostatky" se jí stanou taky. Protože když se milujete, milujete se i s nimi. Bez nich by to přece nebyl ten úžasnej člověk, kterým jste.
A věřte mi, že jste úžasní!

Neznamená to ale, že pokud jste sami se sebou nespokojení, že nemůžete nic změnit. Jasně, že můžete. Člověk se stále mění a učí.
Cílem ale stejně nakonec není ta změna, to je pouze cesta k cíli.
Cílem je začít se mít rád.
Na to nezapomínejte. ♥




4 komentáře:

  1. To s těmi motivačními lísteček už jsem slyšela, ale moc nevěřila, ze to pomáhá:D kazdopadne si jich asi take par udělám.
    Krasny clanek :)

    OdpovědětVymazat
  2. Nikdy nie je naškodu pripomenúť si, že sebaláska je alfa a omega šťastného (a psychicky zdravého) života :) krásny článok (asi ti to píšem ku každému :D ale čo, keď sú všetky tak trefne napísané!)
    si úžasný , nádherný človek Nicol, nikdy na to nezabúdaj <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ty tvoje komentáře tak neskutečně miluju! Přísahám, že jsi mi vykouzlila ten nejšťastnější úsměv, jakej umím❤️

      Vymazat

Děkuju všem za úžasné a milé komentáře❤️