30.12.16

PF 2017; filtrování reality

Krásný poslední den v tomhle roce!
stejně jako každý rok, tyhle poslední prosincové dny prostě nutí k tomu se kouknout zpět, zrekapitulovat hezké i špatné dny, které se staly, zasmát se nad zážitky a trapasy, zamyslet se, kolik moc věcí se vlastně změnilo a co vše jsme se za těch 365 dní naučili, poučili, získali, ztratili a jaký člověk se z nás stal. Já osobně stojím za tím, že pokud chce člověk s něčím začít nebo něco změnit, neměl by čekat na 1. ledna, pondělí nebo nějaký perfektní moment (ten také nemusí nikdy přijít), ale začít hned, s tím co má.
Ale musím uznat, že začátek nového roku prostě dává malou naději ke změně asi každému z nás. (protože letos už FAKT zhubnu těch 10 kilo, která tady ani nebyla, když jsem si to poprvé řekla v roce 2003... známe holky :D)


Sama si teda žádná předsevzetí nedávám, ale píšu seznam věcí, které bych za ten rok chtěla zažít, zkusit, zlepšit. No a poslední den v roce si svůj seznam vytáhnu ze šuplíku a přečtu. A kolikrát ani nevěřím, kolik věcí se opravdu stalo, splnilo, a já si to v danou chvíli ani nestihla uvědomit. Vtipný je, že nějaké věci si mi dokázaly splnit i pár dní nebo týdnů před koncem roku, jako minulý rok Anglie, a s tím člověk fakt nepočítá. Ale pocit je to skvělej, o tom žádná!

09.12.16

My a lidi

Krásný den!
Doufám, že si to vánoční období užíváte aspoň tak jako já, protože já právě fetuju perníkovou svíčku a nemůže mi být líp.
Každopádně jsem konečně dostala trochu té psací jiskřičky k napsání článku, kterej mám taak dlouho v hlavě, jen jsem pořád nevěděla, jak všechny své myšlenky napsat sem.
A tématem jsme prostě my, my a lidi.